Tento web používá cookies. Používáním tohoto webu berete na vědomí využívání cookies v souladu s podmínkami této politiky.

Akce Oddílu K3 » Puťák Stolové a Orlické hory

Puťák Stolové a Orlické hory

úterý 10:50 3. červenec 2018
18:58 8.7.2018
Úterý
Po několikahodinové jízdě vlakem jsme dorazili do Police nad Metují, kde jsme přestoupili na mikrobus, který nás dovezl ke startovnímu bodu našeho horského putování – do Machova. Na programu bylo krátké seznámení s Broumovskými stěnami. Vystoupali jsme na Junáckou vyhlídku a o chvíli později i na nejvyšší vrchol stěn – Božanovský Špičák. Odtud jsme již sestupovali na česko-polskou hranici, na Machovský kříž, kde nás čekal první nocleh.

Středa
Naším středečním úkolem bylo přejít celé Stolové hory, které se řadí k nejnavštěvovanějším národním parkům v Polsku. My jsme však vyrazili brzy ráno a na nejvyšším vrcholu, Velké Hejšovině (919 m n. m.), jsme tak téměř nepotkali živáčka. Hejšovina nám nabídla nejen vynikající kruhové výhledy, ale také skalní labyrint, kterým nebylo zrovna jednoduché prolézt s krosnami. Po doplnění vody v Karlově jsme pokračovali v trase po skalním hřebenu s četnými vyhlídkami. Potkali jsme také Čechy směřující z Pradědu na Sněžku. O chvíli později jsme již díky objevu studánky (a ochotě přitáhnout z ní vodu) vařili oběd ("Doma tam dáváme dvě lžíce soli" — "Není to nějaké přesolené?") uprostřed rozervaných skal. Další trasa vedla vesnicí - ehm spíš vrakovištěm aut a taky kolem obřích "stromových" bolševníků (LOL, čím to ti Poláci hnojí?) až do města Duszniki-Zdrój. Plánovanou (ale neplánovaně dlouhou) zastávkou se stala místní Biedronka®. Po doplnění zásob na další dny jsme se přesunuli do místních lázní, kde čekal některé odpočinek a jiné průzkum. Poslední úsek vedl samozřejmě do kopce – na tábořiště Slunečná polana, kde jsme uvařili večeři (ne zcela záměrně to byla rýžovo-broskvová polévka :D) a po několika „partičkových" katastrofických hrách usnuli pod hvězdnou oblohou.

Čtvrtek
Hned ráno jsme vystoupali na hřeben Orlických hor – konečně jsme pokořili tisícimetrovou hranici. Od Vrchmezí (Orlice) jsme putovali frekventovanou cestou na Masarykovu chatu na Šerlichu, která se stala vítanou občerstvovací stanicí. Po nasycení a doplnění kofeinu jsme pokračovali na nejvyšší vrchol Orlických hor (a celého puťáku) - na Velkou Deštnou. Putovali jsme po příjemných lesních/horských stezkách, mimo značenou asfaltovou magistrálu. Pod Velkou Deštnou jsme ještě uvařili obědovečeři a to už jsme se blížili našemu cíli – Koruně. Nakonec jsme se usídlili nedaleko jednoho z řopíků. (— "A není tady někde kemp?" —) Obloha slibovala déšť a záhy taky svůj slib splnila. Od promočení nás uchránil útulný „obývák“ (pro sardinky) v řopíku, kde jsme strávili část noci – čtením příběhu, plněním stezky a také povídáním. Jakmile se počasí umoudřilo, přesunuli jsme se opět na čerstvý vzduch.

Pátek
Páteční trasa nás vedla po hřebeni Orlických hor – přes Kunštátskou kapli, Pěticestí až na Anenský vrch. I přes občasné přeháňky jsme po cestě bez problémů uvařili oběd. (Robin se konečně dočkal...) Z Anenského vrchu jsme směřovali cestou i necestou směr Neratov. Ten se proslavil poutním chrámem, který díky aktivitě místních povstal doslova z popela a dnes se může pyšnit prosklenou střechou. Jen obchod byl už bohužel zavřený. K večeru jsme dorazili k Haničce, kde jsme se usídlili u opuštěného dělostřeleckého srubu, kde jsme si postavili celtový přístřešek.

Sobota
Sobotní dopoledne bylo ve znamení prohlídky rozsáhlého podzemí tvrze Hanička – prohlídky se účastnil Patrik, Robin a Mišák. V nedaleké stejnojmenné vesnici jsme uvařili oběd (vaření jsme si zpestřili hrou Strážci temnoty). Na trasu jsme tak vyrazili až kolem druhé odpoledne. Po cestě jsme hráli řadu „hádacích“ her (Co je australská gastronomická specialita a zároveň suvenýr? — "Je to maso?" - "Ano" - "Vejce?" —). Také už jsme plánovali další puťáky. Putovali jsme Zemskou branou, kolem Divoké Orlice. Ta nás přivedla až do Klášterce, kde jsme navštívili místní retro hospůdku ve stylu 80. let. Usadili jsme se v chatové osadě nad vodní nádrží Pastviny.

Neděle
Ráno nás probudily asi tři kapky deště a díky nim jsme na cestu vyrazili (po poridži) už kolem šesté ranní. Ačkoliv bylo v plánu koupání v přehradě, tak počasí tomu zcela nepřálo. Hráli jsme tak Strážce temnoty® (silně návykové!) a Bombu a dlouho si povídali o historii i současnosti skautingu. Před polednem jsme dorazili do cíle naší cesty - Jablonného nad Orlicí. Po 100 km putování jsme si rozhodně zasloužili (slanou) tečku v místní pizzerii. Poté už nás čekala jen motoráčková (takřka pětihodinová) jízda (zkrátka/zdlouha "vždy o něco lepší cesta") zpátky do Krnova.

Trasa: Machov – Junácká vyhlídka – Božanovský Špičák – Machovský kříž – Velká Hejšovina – Duszniki-Zdrój – Čihalka – Vrchmezí – Šerlich – Velká Deštná – Koruna – Anenský vrch – Neratov – Hanička – Zemská brána – Pastviny – Jablonné nad Orlicí.
Délka: 100 km, nastoupáno přes 2000 metrů.
Nejvyšší bod: Velká Deštná (1 115 m n. m.)
Další vrcholy: Božanovský Špičák, Velká Hejšovina, Vrchmezí (Orlica), Koruna, Anenský vrch
Zajímavá místa: Velká Hejšovina – skalní labyrint, Duszniki-Zdrój – lázně, Anenský vrch – rozhledna, Neratov – poutní místo, Hanička – pevnost a další…

FOTOGALERIE Z AKCE

  Kniha akce

Napsat komentář ...
Mišák
Mišák14. červenec v 21:59 

Fotogalerie z puťáku

Odpovědět
1 příspěvků