Expedice Králický Sněžník
pátek 6:50 30. leden 2015až 19:00 1.2.2015
Skautská expedice do ledového království. Výprava odstartovala v PÁTEK ráno, cestu vlakem jsme si zpestřili řadou her. Po desáté hodině jsme dorazili do zasněžených Králík, malého městečka pod velkou horou. Skautská klubovna na náměstí se stala naším základním táborem, odkud jsme podnikali výpravy do okolí. Na první aklimatizační túru jsme se vydali hned po obědě. Naše trasa kopírovala betonovou hranici, linii předválečného vojenského opevnění. Množství sněhu nás podnítilo k dovádění a hrám, kluci zkoušeli vykoupat nejhlubší tunel. 
Po několika hodinách se před námi objevila dělostřelecká tvrz Bouda. Díky ochotě dobrovolných průvodců jsme měli jedinečnou možnost prohlédnout si interiéry bunkru, který se jako jeden z mála zachoval v původní podobě. Naše trasa dál pokračovala k unikátnímu "Převrácenému bunkru", který nacisté převrátili při testování svých zbraní. Mezitím se setmělo a přiblížil se čas odjezdu vlaku z Mladkova. "Chcete ulovit slona? - tak poběžte v mých stopách!" Slona jsme nakonec ulovili - v podobě dvoupatrové jednotky CityElefant. Večer byl ve znamení klidnějších her (Hromadění, Sultán, Ahoj Pepo...) i zpívání s kytarou.
SOBOTA
Budíček jsme měli ještě za hluboké tmy, do terénu jsme vyrazili už před sedmou hodinou ranní. Autobus nás vyvezl na konečnou stanici v Dolní Moravě. Místní svahy jsme ihned využili k divokému sjíždění na lopatách. Cesta sledovala tok řeky Moravy, postupně jsme se "zařezávali hlouběji do hory". Nechyběly zastávky na hry - hráli jsme na tarzana, na tučňáka, na dobyvatele a kolovala mezi námi také blecha. U chaty Vilemínka rovinku vystřídalo prudší stoupání, sněhu stále přibývalo, už tady se ukázala kondička našich členů. Brzy jsme překonali hranici 1000 m n. m. U Sněžné chaty se nám naskytly krásné výhledy do údolí, scenérii dotvářela modrá obloha a zamrzlé stromy. Začali jsme se bořit až po pás ve sněhu, což vyvolalo záchvaty radosti zejména u Rakety
Slunečné počasí se s přibývající nadmořskou výškou změnilo v bílou tmu a "letní vánek". Takto nás přivítal KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK
Dočasný úkryt nám poskytlo sklepení bývalé horské chaty, nezapomněli jsme se vyfotit u sněžnického symbolu - sochy slůněte. Minuli jsme totálně zamrzlý pramen Moravy a následovaly poslední výškové metry ke kótě 1424 m n. m. Zde již nebylo vidět téměř na krok, aneb hledejte červenou značku V orientaci nám pomohlo tyčové značení. Jako místo pro dobití energie jsme zvolili polskou turistickou chatu Schronisko Na Śnieżniku. Herbata s citrónem nás povzbudila do další cesty, která rozhodně nebyla jednoduchá, přestože již vedla převážně z kopce...
Prošlapaná turisticky značená cesta se po chvíli ztratila a nám nezbývalo než pokračovat volným terénem. Putování prakticky po pás ve sněhu v hustém lese bylo velmi náročné, na druhou stranu to bylo pro nás i silným zážitkem. Pomalu se začalo stmívat a usínající les prozařovalo jen několik čelovek... i přes náročnost pochodu vládla neutuchající dobrá nálada ... Brzy jsme se dostali na naši turistickou značku, která nás přivedla do civilizace. Po příchodu do klubovny jsme prakticky okamžitě "padli za vlast".
NEDĚLE
Neděli jsme strávili ve skautské klubovně. Hráli jsme spoustu pohybových i klidnějších her - vyvolávání čísel, pantomimická pošta, sovy a netopýři, komár, hry s kostkami... Po obědě už nás čekalo jen balení a úklid. Po 14. hodině jsme se vypravili na zastávku v Prostřední Lipce, kde jsme nasedli na vlak... Do Krnova jsme přijeli s úderem sedmé hodiny večerní.
Za aktivity a hry v průběhu výpravy členové sbírali obrázky slůňat. Nejúspěšnějším v záchraně slůňat se stal Filip a Jezevec.
Oceňuji všechny účastníky expedice za MIMOŘÁDNÝ výkon, vytrvalost a dobrou náladu při pochodu na Králický Sněžník.
Fotogalerie na Google+
Po několika hodinách se před námi objevila dělostřelecká tvrz Bouda. Díky ochotě dobrovolných průvodců jsme měli jedinečnou možnost prohlédnout si interiéry bunkru, který se jako jeden z mála zachoval v původní podobě. Naše trasa dál pokračovala k unikátnímu "Převrácenému bunkru", který nacisté převrátili při testování svých zbraní. Mezitím se setmělo a přiblížil se čas odjezdu vlaku z Mladkova. "Chcete ulovit slona? - tak poběžte v mých stopách!" Slona jsme nakonec ulovili - v podobě dvoupatrové jednotky CityElefant. Večer byl ve znamení klidnějších her (Hromadění, Sultán, Ahoj Pepo...) i zpívání s kytarou. SOBOTA
Budíček jsme měli ještě za hluboké tmy, do terénu jsme vyrazili už před sedmou hodinou ranní. Autobus nás vyvezl na konečnou stanici v Dolní Moravě. Místní svahy jsme ihned využili k divokému sjíždění na lopatách. Cesta sledovala tok řeky Moravy, postupně jsme se "zařezávali hlouběji do hory". Nechyběly zastávky na hry - hráli jsme na tarzana, na tučňáka, na dobyvatele a kolovala mezi námi také blecha. U chaty Vilemínka rovinku vystřídalo prudší stoupání, sněhu stále přibývalo, už tady se ukázala kondička našich členů. Brzy jsme překonali hranici 1000 m n. m. U Sněžné chaty se nám naskytly krásné výhledy do údolí, scenérii dotvářela modrá obloha a zamrzlé stromy. Začali jsme se bořit až po pás ve sněhu, což vyvolalo záchvaty radosti zejména u Rakety
Slunečné počasí se s přibývající nadmořskou výškou změnilo v bílou tmu a "letní vánek". Takto nás přivítal KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK
Dočasný úkryt nám poskytlo sklepení bývalé horské chaty, nezapomněli jsme se vyfotit u sněžnického symbolu - sochy slůněte. Minuli jsme totálně zamrzlý pramen Moravy a následovaly poslední výškové metry ke kótě 1424 m n. m. Zde již nebylo vidět téměř na krok, aneb hledejte červenou značku V orientaci nám pomohlo tyčové značení. Jako místo pro dobití energie jsme zvolili polskou turistickou chatu Schronisko Na Śnieżniku. Herbata s citrónem nás povzbudila do další cesty, která rozhodně nebyla jednoduchá, přestože již vedla převážně z kopce... Prošlapaná turisticky značená cesta se po chvíli ztratila a nám nezbývalo než pokračovat volným terénem. Putování prakticky po pás ve sněhu v hustém lese bylo velmi náročné, na druhou stranu to bylo pro nás i silným zážitkem. Pomalu se začalo stmívat a usínající les prozařovalo jen několik čelovek... i přes náročnost pochodu vládla neutuchající dobrá nálada
... Brzy jsme se dostali na naši turistickou značku, která nás přivedla do civilizace. Po příchodu do klubovny jsme prakticky okamžitě "padli za vlast". NEDĚLE
Neděli jsme strávili ve skautské klubovně. Hráli jsme spoustu pohybových i klidnějších her - vyvolávání čísel, pantomimická pošta, sovy a netopýři, komár, hry s kostkami... Po obědě už nás čekalo jen balení a úklid. Po 14. hodině jsme se vypravili na zastávku v Prostřední Lipce, kde jsme nasedli na vlak... Do Krnova jsme přijeli s úderem sedmé hodiny večerní.
Za aktivity a hry v průběhu výpravy členové sbírali obrázky slůňat. Nejúspěšnějším v záchraně slůňat se stal Filip a Jezevec.
Oceňuji všechny účastníky expedice za MIMOŘÁDNÝ výkon, vytrvalost a dobrou náladu při pochodu na Králický Sněžník. Fotogalerie na Google+
