Akce oddílu K3 » Lišky a Lišáci - družinovka dušičková

Dušičková družinovka

Nejdříve jsme ještě využili posledních příjemných chvil venku a zahráli si rumunskou honičku. Poté jsme se přemístili do klubovny.
V organizačním nám vysvětlili, jak se přihlásit na stránky K3 a že nás čeká helloweenská oddílovka, kabátův kopec a brigáda.
a taky, že každý skaut se učí být odpovědný a hlásí se na akce.
Dnes jsme se seznámili se skautskými zákony- vlčata mají pouze 2, kdežto světlušky zákonů 5.
Následně jsme si dali těžkou zkoušku a pak jsme poslouchali pohádku o Aničce.

Rakša s námi vyrobila svítilničky a odešli jsme potěšit opuštěné dětičky na hřbitov.

Procházeli jste se někdy hřbitovem, na kterém nikdo z vašich blízkých neleží?
Jen tak, pro ten pocit přiblížit se těm, kteří nás nosili v srdci a již zde nejsou mezi námi. Pro ten pocit přiblížit se těm, které jste my nosili v srdci? Ale k jejich náhrobku nás v tu chvíli dělí vzdálenost, která se dá jen stěží překonat?

Jsme na posvátném místě – na hřbitově, třeba jen proto, že chceme mezi hřbitovními zdmi nasát trochu té smuteční atmosféry a připomenout si okamžiky, které už odvál čas, ale pořád ve vzpomínkách hřejí tak nějak laskavě?

Zamotáme se do davu v den „dušičkový„, a nikdo nekouká, kterým směrem míří naše kroky.
Potichu kráčíme od brány dlouhou pěšinou mezi řadami naparáděných a opečovávaných hrobů až k zadní hřbitovní zdi, tam cesta končí, už není tak hezky dlážděná a vchází do světa ticha a zapomenutých náhrobních desek lidských duší, které už nejspíš nikomu léta nechybí , zde leží děti, rodiče možná jejich již zemřeli, rodiče možná již z této Země odešli, nebo je někde odvál čas.

A dušičky dětí v maličkých hrobech s oprýskanými náhrobky. Potichu leží a čekají, zda alespoň v tento den si někdo vzpomene zda alespoň v tento den jim rozsvítí světýlko.

Tradice uctívání památky zesnulých má na našem území kořeny již v dobách předkřesťanských. Kult památky vašich blízkých zesnulých si uctěte právě tak, jak je vám to příjemné. Prostě si jenom vzpomeňte!