Akce oddílu K3 » Puťák Rychlebské hory

Skautské putování Rychlebskými horami. Do dálek jsme se vydali v pondělí brzy ráno. Naší cílovou stanicí byla Bílá Voda, nejzápadnější víska Javornického výběžku. Na začátku putování jsme se zchladili ve vodách místního potoka a poté už se plni sil vydali na cestu. Rychlebské hory nás pohltily - zanedlouho už jsme se kochali dalekými výhledy ze Šafářovy skály. Další krásnou vyhlídkou byl Vysoký kámen. Pokračovali jsme vzhůru - až na Borůvkovou horu - leč bez borůvek. Do třetice všeho dobrého: přepychový výhled z rozhledny - Kraličák i Orlické hory jako na dlani. Posilněni kofolou a dalšími civilizačními výtvory jsme pokračovali v cestě. Brzy se nám zjevilo ideální místo na táboření. Začala usilovná příprava večeře a neméně vyčerpávající boj s žlutočernými společnicemi. Gulášová polévka se nakonec podávala až za hluboké tmy.

Úterní ráno bylo prozářeno Sluncem, avšak vakuum stanů se přesto některým nechtělo opouštět - a tak jsme na další cestu vyrazili až po desáté hodině. Putovali jsme po státní hranici přes Koníček, Černý Kout až k zlikvidované vsi Hraničky, kde se z 39 domů zachoval pouze jeden. Naším dnešním cílem byla lovecká chata pod Stráží v těsné blízkosti Špičáku. Uvaření těstovinové večeře byla procedura výrazně kratší než dne předchozího, a tak jsme si mohli dovolit i dřívější večerku...

Středeční ráno jsme zažili poněkud netradiční budíček. Zbloudilá tatrovka se totiž rozhodla otáčet zrovna v místě našeho tábořiště, a tak nezbývalo než stany o několik metrů posunout. Naštěstí se tak stalo až v 7:01 ráno, minutu po plánovaném budíčku. Na další cestu jsme se tak vydali poměrně brzy. Putovali jsme opět po hranicích přes Kovadlinu až na Klínový vrch, kde jsme zbočili z cesty a vydali se ke srubu u Sokolích skal. Zde jsme se setkali s olomouckými skauty, kteří zde pořádali tábor. Uvařili jsme si vydatný oběd a vydali se dál. Zatímco Arči s Mišákem se vyškrabali na nejvyšší horu Rychlebek (Smrk) za účelem nalezení "zbloudilce", zbytek výpravy si cestu zkrátil. Naše cesty se však po pár kilometrech opět setkaly a v plné sestavě jsme pokračovali přes Lví horu až na malou loučku nedaleko Oblého vrchu.

Čtvrteční noc byla dobrodružná. O půl čtvrté ráno se začal výrazně zvedat vítr a vše nasvědčovalo přicházející bouřce, a tak jsme se rozhodli pro opuštění tábořiště a noční pochod do bezpečí. Bouřka nakonec vůbec neudeřila a vyhnul se nám i déšť. Přesto jsme se rozhodli pokračovat bez dalšího nocování do jesenických lázní. Na Gräfenberk jsme dorazili dopoledne a rozložili piknik přímo na hlavní kolonádě, což vzbudilo pozitivní ohlasy lázeňských hostů, kteří toužili vyměnit svoji "nemocniční" stravu za naše ovesné vločky.

Po vydatném odpočinku, stráveném hraním karetních her a klábosením s kolemjdoucími, jsme se odebrali na jesenické nádraží, odkud jsme o půl druhé vyrazili domů...

Šli jsme trasu Bílá Voda - Šafářova skála - Vysoký kámen - Borůvková hora - Zálesí - Koníček - Špičák - Kovadlina - Sokolí skály - Smrk - Lví hora - Jeskyně Na Pomezí - Lázně Jeseník - Jeseník. Za 4 dny jsme našlapali 60 km. Puchýře zmizí, boty se spraví, vzpomínky zůstanou

Galerie z akce na Rajčeti