Výpravička
pátek 13. března 2020 od 8:00 do 14:00
Výpravička proběhla
Začínali jsme v klubovně, kde jsme si udělali u nováčků úvodní stránku a dále ti co jedou na lobiňák si vlepili materiály na první pomoc, pochodové značky, turistické značky.
Původně měly být 3 týmy, ale Růženka ( ač měla dnes svátek) nedorazila.
Tím pádem přestavěli lišky a lišáky na dva týmy
– kluci vedeni Lumpíkem + Ponny a Takaja
a druhý tým od Vlčice – Adrianka, Štěpánka, Laurinka, Danielka.
Oba týmy obdrželi mapu a měli najít cestu městem k místu – Dolní Pastviště.
Tým Vlčice – se zorientoval rychleji a tak určil trasu .
V terénu jsme oběma týmům přidělili jinou mapu a na ní si procvičovali azimuty a hledali cestu k Hájnickému rybníku. Tam se dařilo lépe Lumpíkovcům. Přesto jsme odbočili špatně a kus cesty jsme se museli vracet.
Cesta nám ubíhala opravdu velmi pomalu. K Hajnickému rybníku jsme se dostali až v 11 hodin. Nooo lépe, když si to cvičíme a pleteme se teď, než by jsme to neuměli na závodě.
I rozdělávání ohně nám dělalo docela velké problémy. Klukům sice oheň rychleji hořel, ale také rychle dohořel. Holky škrtaly, škrtaly – ale oheň byl pouze vteřinová záležitost. Tak bude třeba nacvičit i jak má vypadat ohniště a jak ho i zapálit bez toho, že zlikvidujeme na osobu jednu krabičku a oheň nehoří, ani když tam nacpeme papírové kapesníky.
Další zkušenost je, že pohyb v terénu byl hodně pomalý a nemohla za to nejmenší Laurinka – ta v nejnáročnějším terénu byla mezi prvními.
Tím pádem jsme velké množství nachystaných aktivit ani her nestihli. Ale nejvíce nás bavilo klíště, které se mi nepozorovaně ve vlasech vrátilo domů. Ale i přes menší množství připravených her jsme si akci skvěle užili.
A nemusíme být smutni, že se nám tentokrát tak nedařilo. Příště nám to určitě půjde lépe. Jen ještě budeme muset trochu cvičit. Máme rezervy
-->> rychlost pohybu v terénu
-->> práce s mapou
-->> rozdělávání - ohně a zejména jeho příprava
-->> ale celkem nám šli azimuty
-->> a oceňuji, že jsme nikdo neztrácel dobrou náladu A TO SE OPRAVDU CENÍ
vyhrávat umí každý, ale unést, že se nám občas něco nedařilo a přitom být nejen v pohodě, ale užívat si to - to už vyšší level.
A NA TO MY MÁME